lat.: Allium sativum L., čeleď: liliovité (Liliaceae)
Lidové názvy: lenek, dryák, luček, knoblauch, knobloch, luk.
Česnek je oblíbená zemědělská plodina původem ze střední Asie, která se dnes pěstuje po celém světě. Využívá se nejen v kuchyni, ale i jako přírodní lék – zejména při nachlazení, zánětech a na podporu imunity. Právě česnek v těhotenství může být jemnou a přirozenou pomocí, pokud je používán správně a s rozumem.
» K léčení použijte česnekovou tinkturu (v přiměřeném množství) nebo česnek s medem.
» K léčení použijte česnekovou tinkturu.
Přestože má česnek řadu léčivých účinků, v těhotenství je důležité dodržovat míru. Nedoporučuje se dlouhodobé a nadměrné užívání. Doporučená doba užívání je maximálně 1 měsíc, poté je vhodná alespoň měsíční pauza.
Možné nežádoucí účinky:
V těchto případech česnek v těhotenství omezte nebo konzultujte s lékařem.
Kontraindikace a interakce s léky:
Česnek je součástí mnoha oblíbených jídel – francouzské, italské, indické i české kuchyně. Těhotné maminky ho mohou používat jako přírodní dochucovadlo i jako jemnou podporu zdraví:
Po česneku je z úst cítit nepříjemný zápach, zbavíme se ho nebo ho alespoň zmírníme, pokud jíme současně nebo bezprostředně po požití česneku toto:
Je skvělý pro maminky, které chtějí mít česnek z vlastní zahrádky. Na péči je česnek nenáročný, pro první pěstování je dobré sadbu koupit v zahradnictví, nebude prolezlá žádnými chorobami. Častěji ho pěstujeme venku na zahrádce, ale daří se mu i v květináči. Jen pozor, aby měl dostatek místa, pokud jich budeme sázet do jednoho květináče více, rozestupy by měli být zhruba 7–10 cm. Je to jednoletá bylina, proto ji musíme vysadit každý rok znovu.
Kdy sázíme ven: podzimní odrůda – listopad (kdykoliv před promrznutím půdy), jarní odrůda – březen–duben
Česnek vyžaduje lehčí a nezamokřenou půdu, nejlepší je před výsadbou přidat kompost s trochou písku nebo i dřevěného popela. Záhon musí být na slunném místě a nesmí být vyhnojen čerstvým hnojem ani jinými hnojivy. Hnojit se česnek nesmí vůbec, zalévat také ne, pouze v největším parnu, kdy by hrozilo uhynutí. Pokud je v květináči do kterého neprší, je potřeba ho občas trochu zalít.
Česnek je vhodné pěstovat s růžemi (chrání ji před mšicí), jahodami, malinami a ostružinami. Nevhodní sousedé jsou naopak cibule a pór, protože trpí stejnými škůdci a nemocemi, ve větší skupině se zvyšuje riziko nákazy.
Nejčastějšími škůdci a nemocemi jsou háďátka zhoubná a hniloba, kdy česnek práchniví. Česnek a jiné cibuloviny by se proto na stejném záhoně neměly pěstovat déle než 4–5 let, riziko napadení česneku se zde zvyšuje.
Po sklizni při oddělení stroužků je možno česnek takto vegetativně rozmnožovat a vypěstovat si z něj česnek následující rok.
Co: česnekové palice – cibule
Kdy: Podzimní výsadba se sklízí koncem června nebo v červenci, úroda i stroužky bývají větší, ale česnek nemá tak dlouhou trvanlivost.
Jarní výsadba se sklízí od září do října, pěstuje se hlavně na uskladnění.
Jak: Sklízíme podle druhu
– tzv. paličáky (vytváří kulovité květenství a pacibulky) vytahujeme ze země, když začnou žloutnout listy.
– tzv. nepaličáky (nevytváří květenství) sklízíme v době, kdy polehávají listy.
Česnekové palice svážeme do svazečků nebo zapleteme do copů, sušíme je na dobře větraném místě přibližně měsíc. Česnek skladujeme na suchém, tmavém místě bez mrazu. Česnek má slabě palčivou, jemně nasládlou chuť. Má typický zápach, je cítit po síře.
Česnek se dá uchovat také tak, že se oloupané stroužky zalijí studeným solným roztokem (300 g soli na 1 l vody) a nechají se zde do upotřebení.